Diary

Dětská bezstarostnost..

4. března 2012 v 14:11 | Lůůůca
Vždycky když vidím malé děti, musím se usmát. Ať je potkám při cestě ze školy, u doktora nebo je vidím v televizi. Usmívám se štěstím, protože jsem šťastná za ně. Závidím jím. Hrozně moc jim závidím tu jejich bezstarostnost.
Když jsme byli v jejich věku, tak jedinými problémy, které jsme řešily bylo to, kdo bude mít ten a ten kočárek a kdo bude mít hezčí ,,Bárbínu". Předbíhaly jsme se v tom, která z holke bude mít jako první Kena. Já jsem asi až do sedmi let místo Kena používala jednu ,,Bárbínu", kterou jsem neměla ráda, protože měla krátké vlasy. Taky jsme si hrály na maminky a na tatínky, hrály jsme si na doktorky, pekařky, cukrářky, prodavačky, učitelky...
Snažily jsme se být hrozně dospělí, ale zatím to bylo pouze v rámci hry. Začali se objevovat první lásky. Bylo to tak, že ten kluk se kterým jsi chodila nejčastěji ven byl ,,tvůj" a nikoho jiného. Dávali jsme si potají pusinky a přihlouple se tomu chichotali. V té době nám bylo jedno, že jsme ve své podstatě příbuzní. Plánovali jsme si dokonce dětskou svatbu. S kámoškou jsme počítaly kolik nám ti ,,naši" kluci dají pus.
Někteří dokonce tvrdili že když ti dá kluk pusu tak jsi zasnoubená. Bylo to dokonalé. Nikdo neřešil to, co si má vzít na sebe aby se tomu druhému líbil. Když se ti někdo líbil, přišla jsi za ním a řekla jsi mu to a když tě odmítl, tak jsi šla za dalším a zkoušela to dokud se někdo nenašel. A pokud se nikdo nenašel, tek jsi to stejně neřešila. Prostě jsi si vzala ,,Bárbíny" a šla si prožit ,,svoji" lásku prostřednictvím jich. Škoda že to takhle nefunguje i později...

Brrr!

7. ledna 2012 v 18:06 | Lůůůca
Po včerejším nápadu vyjet si na lyže se tak opravdu stalo. Ráno po snídani jsme se nachystali a v deset jsme vyráželi z domu obklopeném zelenou trávou. Vážně! Nikde ani hrstka sněhu.
Sotva jsme se dostali za polovinu vesnice tak už všude bylo sněhu na sněhule! U nás je to tak normální. V naší devíti kilometrové vesnici máme dole sotva centimetrovou nadílku zatímco na horním konci mají kolem 35 cenťáků! Prostě to tak je. Zatímco oni můžou bobovat na sněhu my se můžeme leda tak klouzat na blátě!
Cesta byla vcelku krátká. Kolem hodiny. Taky Nové Město na Moravě není bůhví jak daleko. Nohy mi mrzly už v autě a mírně jsem se děsila nazouvání lyžáků a navíc jsem měla stát poprvé na nových lyžích, které v mých představách dostávaly sáhodlouhé rozměry. Že měří jen 140 cm jsem zjistila teprve až jsem své nohy narvala do lyžáků. Dokulhala jsem se až na kopeček, kde jsme měli spicha se strejdou, tetou a sestřenkama.
Zamířili jsme ke kiosku a taťka šel koupit lístky. Rychle jsem si nazula lyže, které šli překvapivě lehce a ,,doodstrkala" jsem se až do fronty.
Debilně měli udělané, že místo kde se stála fronta na sedačkovou lanovku, byla zledovatělá a plná malých kopečků a vydrápat se na něj byl téměř nadlidský úkol. Nejdenou se mi to rozjelo dozadu a narazila jsem do někoho. Díky bohu jen lehce. Dost veselá by byla představa té řetězové reakce, když za mnou bylo minimálně 40 lidí..:D
Poté co jsme usedli s obavami z vystupování na lanovku se samozřejmě lanovka hned zastavila a zhoupla, tak, že naprosto přesně vím proč nejezdím výtahama. Spolu s ní se zhoupl i můj žaludek a nebylo by veselé hned hodit šavli..:)
Po pár jízdách jsme se s lyžemi spřátelily a jízdu jsem si užívala naplno. Hodně mě rozesmálo, když jsme se rozjížděli, tak hned ze začátku lanovky byl chlap kterej tam sbíral snowboard a křičel do toho na chlápka, kterej kontroloval nájezdy na plošinu..
,,Ty vole! Tady někomu spadl snowboard i s botama!"

Takže snad to ten dotyčný či dotyčná nějak zvládl, ale každopádně mu nebo jí děkuji za perfektní pobavení..:D :D
Po příjezdu domů jsem zasedla k počítači a v rychlosti napsala tyhle řádky ve kterých vám chci ještě slíbit článek o nové kolekci v Tally Wejlu, kde mají mimo jiné zrovna velké slevy a taky jsem vám chtěla sdělit, že se hrozně těším na večer a ani moc nelituji, že jsem nejela na basket, protože dávaj ,,Hříšný tanec" a ten kdybych neviděla, tak bych to nepřežila. Prostě je to můj..NEJ..film..:)

Kluci nejsou zpříjemnění, jen komplikace!

15. prosince 2011 v 16:00 | Lůůůca
Omlouvám se, ale opět přidávám jen diář. Na zítřek máme rekordní počet úkolů! Mám mít medailonek o autorovi do literatury, mám úkol do slohu, do matiky, potom píšeme písemku z chemie a angliny a musím ještě napsat mail pro učitele do Ameriky. Dopisujeme si s jednou školou v Americe a je to dost zajímavé..:)
Dneska byl blbej den..jeden ze stovky dalších!
Zjistila jsem, že kluci se prostě neumí chovat. Když ti chce říct, že se mu líbíš, tak ti cuchá vlasy a bere věci a dělá ti samé naschvály. Směje se ti a ztrapňuje tě před kamarádama a říká ti jaká seš pi.. a ku.. a myslí si jako co? Že mu skočíš kolem krku a řekneš mu, že ho miluješ nebo jako co?? V tuhle chvíli jsou spíš zralý na to, abychom jim neskočili kolem krku, nýbrž po krku! No řekněte sami..Nic vám nezvedne sebevědomí víc než stylšet dvacetkrát za den, jaká jste pi.. a ku.. a jak hrozně vypadáte v tom co máte na sobě? Jestli to nemáte po babičce a nebo jestli to náhodou není pytel apod..No pardon, ale když mi to řekneme klukům, tak to odpálkujou tím že jsi pi.. a nebo to neřeší a nebo dělají jako by jsme jim právě vrazili kudlu do srdce! Ale to, že to oni dělají nám, těmi svýmy podle nich ,,lichotkami" to je jim jedno!
No řekněte, kde v dnešní době seženete kluka, který vám podá bundu, podrží dvěře, kouká na vás zamilovaně namísto toho, aby vám cuchal vlasy a nadával vám a při vhodné přiležitosti vám z očí do očí řekne, že se mu líbíte? Kolik kluků udělá první krok, aby vás pozvali na rande? Kluk jen jde okolo hezké holky, řekne si ,,ta by šla" a jde dál, aniž by se o něco pokoušel a všechno je zase na holkách!! Dnešní kluci si holku namluví tak, že jí ve škole řeknou jaká je pi.. a jak hrozně vypadá a odpoledne jí napíšou smsku jestli by nechtěla jít ven!!
No chápete tu logiku? Protože já fakt ne!! :D
Prostě dva odlišné světy..:) Jaká škoda, že k nim neprodávají manuál..:D

Jinak storka ze života. Jaký je rozdíl mezi holkama a klukama, kteří mají stejné zadání úkolu a skončí ve stejnou dobu?
Ten, že kluci se zajímají o to zda byli první a holky o to zda to mají správně..:D No opravdu..Kluci jsou místy jak malé, soutěživé děti..:)

Dojdou slova, dojdou básně, není dneska venku krásně?

14. prosince 2011 v 16:08 | Lůůůca
Ahojte po dlouhé době!
Teď vůbec nestíhám přidat nějaký ,,normální" článek. Ve škole frmol. Jen ta tenhle týden jsem dostala dvě čtýri :/
Slíbila jsem, že přidám další úryvek z románu, ale nemám na to teď čas, ale určitě bude! Teď se spíš soustředím právě na psaní románu a do toho čtu půlnoční slunce..
OJ! Pustily nám rozhlas..:D Hrajou mi tady koledy a náš pes se snaží zpívat :D :D To je prča..:)
No, ale..Jinak už jsem si poslala přihlášku na uměleckoprůmyslovou školu v Ústí nad Orlicí. Nedávno jsme tam byli na dni otevřených dveří. Škola je velká jak....
Ke všemu mi nedávno přišel dopis- pozvánka k příjmačkám, které mám 4.ledna 2012. Mám tam být o půl sedmé!! Chápete to? Od nás je to do Ústí hodina cesty. Než se vypravím. To vyjde, abych vstala ve třičtvrtě na pět. A mám být koncentrovaná já? No určitě! Čeká mě malba, kresba, modelování. Pak test kulturních a uměleckých dějin a potom ještě čeština a cizí jazyk. To bude zatraceně dlouhej den!! Naštěstí prace už mám hotové z předešlého chození do ZUŠ. Ale některé jsem ještě dodělávala. Ke všemu tam můžou být (díkybohu) i fotky. Takže..:) Mohla bych je sem dát. Pokud budete chtít...:)

Jinak ani nevím, co jinak psát. Už se těším na Vánoce. Ovšem stále mi v krvi nekoluje ta pravá vánoční astmosféra.:/ To bude asi tím, že není sníh a že neustále musím myslet na to, že ještě nemám všechny dárky!! Všechny je musím dokoupit v pátek..takže..:D Ještě tak vědět co, že..:D No to je jedno. Ve středu mě čeká Den otevřených dveří u nás na škole a pak díky ředitelskému volnu prááázdniny!! Co vy? Už máte všechno? Je už u vás sníh?? :)
P.S. Přidávám starší fotku..:) A omlouvám se za chyby nemám čas je zkontrolovat..:/ :)

Holka co touží po polibku!

3. prosince 2011 v 13:24 | Lůůůca
Každá holka na světě chce najít spřízněnou duši. A nemyslím tím kamarádku. Touží po spřízněné duši se kterou si bude moc povídat a svěřovat se a zároveň si užívat to, že jsi v blízkosti té osoby. U kamarádky necíttíš takové to krásné přitahovaní jako když stojíš vedle někoho, kdo se ti moc líbí. Žaludek se ti svírá strachem co se stane anebo naopak, co se nestane.
Každá holka si alespoň jednou představovala, jak její vysněný kluk vypadá, jak se s ním líbá, objímá. Každá holka, když jde ven tak se kouká kolem sebe a hledá kluka, který by jí vyhovoval.
Strašně moc holek má štěstí a svého vysněného kluka potkají a v ideálním případě i dostanou. Poté je zde skupina, do které patřím mimochodem i já, holek co mají život jak Brigit Jonsonová akorát jim v něm chybí Marc a Daniell.
Co máme dělat když na nás padne smutek? Když vidíme všechny ty krásné páry okolo a někdy se neudržíme a představujeme si, jaké by bylo být v náručí toho kluka místo té holky.

Fofr polívka..:)

15. listopadu 2011 v 11:53 | Lůůůca
Právě sedím v učebně informatiky. Okolo mám spolužáky, kteří píšou SCIO test z angličtiny. Já ho dopsala asi před pěti minutama. Mám skóre 30 bodů, což je super! Zatím jsem nejlepší a to mě těší. Sice mám z češtiny 25 bodů a z matiky 18 bodů. Kdyby se příjmačky dělaly aji s testem z angliny. To bych měla šanci, ale jinak...Nevím, nevím..
Přede mnou leží Stmívání. Sice už jsem ho četla a horzně mě bavilo. Tak proč si to nepřečíst znovu, že? Ke všemu mám i půlnoční slunce a to je psané z pohledu Edwarda, takže číst k tomu první díl, který je z pohledu Belly bude hodně zajímavé. Už se na to těším..:)
Taky se těším domů. Ve škole je horooozná nuda! Budu si číst, kreslit bo tak něco..
Nesnáším, když jdu na kompl a pak nevím co mám dělat.
Určitě vám stmívání dopručuji a v blízké době snad přibyde i nějaký normální článek..;)
P.S. Přibyde je i nebo y?? :D

V rychlosit..

4. listopadu 2011 v 13:45 | Lůůůca
Po dnešním náročném dni plném písemek, vám podám jen shrnutí a potom (někdy) už zase napíšu pořádný článek. Teď je to šrumec, protože učitelé nám říkali ,,nebojte se SCIO testy se budou psát až tak v březnu" a druhý den na to ,,no tak SCIO testy se nakonec budou psát příští týden" do toho se učíme na čtvrtletky..no hrůza!!!! Chci zpět do osmičky! Jinak jak jsem psala jsem byla na gymplu, což je naprosto boží škola a já se tam musím dostat! Musím mít ve SCIO testech 104 bodů asi ze 160. No 40 čeština, 30 matika a 60 VOP. Plus když budu mít samí tak budu mít 50 bodů a potom se to snižuje + může mi škola přidělit 5 bidů za mimoškolní aktivity. No ale to je jedno. Dnes jsme psali matiku a z té mám dost dobrý pocit i přesto, že v matice letos (po změně matikářky) zrovna nevynikám. No a pak jsem dostala jedničku ze slohu.. No a.... Pak z ájiny písemka..už nevím. To zas taková sláva nebude. Ale musím psát rychle páč musím uklízet. Čeká na mě koupelna, vysávání, utírání skla, vynášení košů a potom balení k babiíčce kam jedu dobrovolně ovšem nevím, jak přežiju, protože jí ze záhadného důvodu nejdou žádné blogy tudíž ani blog.cz a krásná.cz kam jdu hned po mailu. Plus oblíbené blogy! FAkt nevím jak přežiju! No a ke všemu jdeme zejtra do lesa makat, abych vydělal nějaký prašulky na Vánoce. No toť asi vše..:)
A jak se máte? Mohla bych sem tu slohovku dát, jestli chcete! No a taky vám konečně odpovím na otázky, co jste mi položily. Čekala jsem až jich bude víc, ale to se asi nedočkám. No takže pokud chcete, tak pište. Najdete to na boku pod FB. Odpovím asi v neděli nebo v pondělí. Popřípadě (kdyby se stal zázrak a u babičky ty blogy šli) tak v sobotu. Jo a omlouvám se za pravopisné chyby, ale nemám čas je opravit..:/ Mějte se a užijte si víkend :)
P.S. Děkuji Terce (pravidelné čtenářce) a Hogretě za podporu :)
Přidávám fotku z Prahy ( ty budu čerpat asi ještě dlouho). Vypadám tam, jak debil, tak se nesmějte a vuďte rádi že nejsem pořádně vidět..:D Jinak je to ve věži ve chrámě sv. Víta..:) 280 schodů (bo tak nějak) neumíte si představit!

Rozesmály jste mne..

3. listopadu 2011 v 16:52 | Lůůůca
Psal se dnešní den a já seděla u mámy v práci a hrála na mobilu hry. Hlasitý hovor, který vedla nebral konce a já si myslela, že mě švihne. Ve čtvrt na tři jsem měla domluvený sraz s kámoškou a ona telefonovala i pět minut po třetí. Až konečně zavěsila, což jsem opěla písničkou ,,Halelujah" ´, tak šla řešit zase něco. Ve čtvrt na tři jsme díkybohu už seděli v autě, alespoň to! Naštěstí mi kámoška ve dvacet napsala, že je teprve na cestě.
Když jsme zaparkovali, tak jsem hned šla za kámoškou. S tou jsem prohodila pár slov a následovala prohlídka gymnázia. Škola je to hezká a já pevně doufám, že se na ni dostanu. Ale dosáhnout 104 bodů ve Scio testech. Nejsem si úplně jistá. Po dlouhé prezentaci s roztěkanou učitelkou jsme konečně vypadli ven. Vzala jsem si jen něco z auta a razily jsme na náměstí.
Na náměstí jsme hned vlezli do Vodafonu, kde jsme měli domluvenou tombolu na ples. Ovšem že na nás zapoměli. Tak nám naházely pár kravin, ale jsem vděčná i za ně.
Po půl hodině strávené chozením sem a tam jsem usedla do přeplněného autobusu směr domov. Ovšem při představě, že tohle budu od záři absolvovat každý den.. No nejsem zrovna nadšená. Nesnáším dojíždění!!
Jakmile jsem shodila všechno ,,kloudné" obleční a nahodila ,,teplákový" oblek ( aneb co mě naučil Barney z Jak jsem pozanl vaši matku :D ) a zasedla k počítači. Zase jste mi zkazily ( jen některé) náladu těma svýma komentářema. Já uznám když napíšu špatný článek, ale tenhle zas tak hrozný nebyl! Podle vás je prostě cokoliv, co napíšu blbost. Ničemu nerozumím, nic neumím a řekněte mi, jak si pak má člověk zvíšit sebevědomí, když mi tohle imprvére metet do ksichtu. Já vám taky nenadávám, tak si prosím kometáře typu, že nic neumím odpustě... Kritiku snesu, ale vy nevíte o mých vztazích nic, tak prosím nesuďte, když mě ani neznáte!
Opět fotka z Prahy.

Bezcennost je vlasnost!

1. listopadu 2011 v 14:26 | Lůůůca
Bylo to zrovna, když jsme byli v Praze a moje kamardáka se lepila na mého spolužáka. Došlo mi že život, tak nějak nemá moc cenu, když nemám o koho se opřít. Všichni kolem mě jsou najednou nějaký zamilovaná a co je horší, že šťastně. Já si můžu jen v koutku tiše snít a čmárat nesmysli o lásce, která nikdy nepřijde. Nejspíš bych si měla vymazat tuhle větičku z hlavy, ale nevím jak na to..

Láska je všude kolem mě...

1. listopadu 2011 v 9:00 | Lůůůca
Láska je všude kolem mě.. Ať se kouknu, kam se kouknu, tak ji vidím. Když zabořím hlavu do polštáře, tak ji stále vidím. A to ve svých snech. Nevím..možná mám na lásku prostě smůlu. Jak jinak vysvětlit, že i holka se sedmičky měla..asi tak 23x víc kluků, jak já. Sice zde nejde jen o počet, ale já..Nikdy nezadaná..
Láska není jen o tom, že si na Facebooku změníš stav z ,,nezadaný" na ,,zadaná". Láska je o důvěře, o společném hledání, řešení problémů, mluvení naprosto o všem. Neexistuje lepší pocit, jak když si můžete s někým povídat a naprosto víte, že vás chápe, ale není to kámoška. Můžete mluvit o všem a zároveň o ničem a bude vám to jedno, protože budete spolu, a o to tu jde. Zamilovaní chtějí spolu trávit, co nejvíce času a ti nezamilovaní na ně můžou maximálně, tak čumět a tiše žárlit nebo po nocích plakat do polštáře.
(celý čl.)
 
 

Reklama