Déšť

9. srpna 2013 v 19:28 | Lucie |  Ze života..
Dnešní den bych nazvala nezákonně perfektním. Konečně (alespoň jeden den) nesvítilo slunko. Dalo mi pokoj a ani se na mě nepodívalo. Jak moc ho za to miluju. Ta nádherná šedá obloha, která mi tak neuvěřitelně chyběla se na mě dívala celý den už od rána. Teď. Na večer jsem si konečně sedla venku na schody a pořádně jsem se na ni zahleděla. Ovíval mne ledový vítr a já cítila tu nádherně nádhernou vůni podzimu, na který se už tak moc těším. Hřálo mě to u srdce už jen pro to, že jsem měla pocit, že jdu zítra do školy. Že mám na zítřek jasný plán. Že se dnes o půl osmé osprchuji, pustím si nějakou pytlovinu, co dávají v televizi..za chladu (!) se pokusím usnout a ráno ve čtvrt na sedm vstanu a půjdu do školy. Jak by to bylo krásné. Chybí mi škola a chybí mi můj stereotyp. Každý den se budím s tím, že nevím, co budu dělat. Když už mám plán, tak maximálně tak na půl dne. A co ta druhá půlka? To mám jen bezduše sedět a zírat do stropu? Ne, díky! Raději se budu učit a budu chodit do školy, než tohle.

A je to tu zas. Krize! Jakmile napíšu první odstavec, tak mi dojdou myšlenky. Lépe řečeno. Tyto myšlenky se vůbec nehodí, k tomu, co jsem napsala předtím.

V dálce hřmí.

Za celé prázdniny jsem toho moc nestihla. Vlastně jsem celé dny jen četla nebo relaxovala na balkoně. Teď se do toho ještě přidalo bruslení, protože jsem před několika dny dostala svůj vánoční dárek. Kolečkové brusle. Jsou moc dobré a hrozně dobře se na nich jezdí (musím zaklepat). A taky mě to hodně baví. Mimo jiné jsem se dnes dokonce učila novou písničku na piáno, ale ještě jsem ji nedončila a pokud ji dokončím...tak. Nevím, jestli ji dokončím, ale byla bych za to ráda.

And.. I don´t know what to do. I don´t know what to do with my life. Why is everything, so compiclated? I don´t know. I just don´t know anything.

love quotes | via Tumblr

Jen, aby jste věděli, co mi asi tak jede v hlavě. Opět je to tady. Za čím se ženu. Ano. Já to moc dobře vím. Ale co můžu udělat pro to, aby můj život byl konečně, alespoň v jednom ohledu dle mých představ. Co můžu udělat pro to, abych zapomněla. Musela bych se odhodlat a skutečně to udělat. Ale to já nedovedu... A i kdyby...

No nic. Nic z toho nedává smysl. Ani tenhle pitomej článek nedává vůbec žádný smysl. Největší vtip je v tom, že ani já sama nebudu vědět, o čem jsem to tady mechtala, až si to jednoho nudného dne zase budu číst. No. Ale to je už riziko povolání.

Venku nádherně prší! Miluji déšť!

Původně jsem zde psala povídku, ale nakonec jsem ji smazala. Byla to úplná blbost jako skoro všechno, co napíšu. Takže. ..Proč je každý článek, který tu píšu úplně divně depresivní? Nelíbí se mi to. Nechci vám tím kazit náladu, ale nejlepší lék na depresi (nebo špatnou náladu) je vypsat se z toho a tak to dělám. Asi jsem moc líná na to, napsat si to na papír a schovat si to do šuplíčku. Bohužel. Tak si užívejte prázdnin a chladných letních dnů, kterých SNAD bude mnoho.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ryuume Ryuume | 9. srpna 2013 v 19:52 | Reagovat

Nedává smysl, ale dává. Chápu tě. Just saying.

2 Lúthien Lúthien | Web | 9. srpna 2013 v 21:30 | Reagovat

Taky jsem šťastná, že se konečně ochladilo! I když tolik pršet by zrovna nemuselo :D Tyhle pocity znám, když jsem ještě chodila do školy, většinou jsem se ke konci prázdnin už hodně těšila, protože nicnedělání mi lezlo na mozek. Teď se po nějaké době chystám zase studovat a moc se těším, na ten běžný stereotyp, taky mi to chybí :D

3 Niki Niki | E-mail | Web | 9. srpna 2013 v 21:39 | Reagovat

Chápu :)

4 Kulenka Kulenka | 9. srpna 2013 v 22:01 | Reagovat

Jako bych v tom článku viděla kousek sebe..O.o ..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama