Jak je to s tou ,,slávou"?

10. července 2012 v 20:26 | Lucie |  Ze života..

,,Kéž bych byla taky tak oblíbená" znělo téměř každý den z mých úst. Mnoho lidí už to štvalo. Někteří to dali najevo a někteří jen tiše trpěli. Byla jsem s tím dotěrná. Byla jsem dotěrná, jak jsem se hrozně snažila být taky tím oblíbencem, být slavná. Místní celebrita. O koho vlastně šlo?

Byla to místní parta deváťáků. V té době i nějací sedmáci a osmáci. My jakožto šesťáci jsme k nim vzhlíželi téměř jako k bohů. Měli všechno. Popularitu, kamarády. Mohli všechno. Pili, kouřili a blbnuli. Ven chodili klidně po dvaceti. Později, když došel i do českých zemí, ,,zázrak" jménem Facebook, tak svoje fotky hrdě vystavovali na odiv světu a chtěli ukázat, jak strašně jsou happy a jak moc mají, narozdíl od ostatních, přátel. Fajn! Kolik z nich bylo pravých? Ani jeden.

Jedna holka z té party něco řekla další z té party, ta to řekla další a další a tak to šlo dál až to najednou věděla celá vesnice, protože i tyhle ,,populární" lidi měli ,,bokovky" což jsme byli my, normální smrtelníci. Nám vlastně říkali většinu důvěrností, protože nám věřili více, jak těm lidem z té party. A my jsme se jim mstili za to, že nejsme taky oblíbením tím, že jsme drby šířili dál. Teda většina z nás (to mě minulo). Vlastně to bylo hrozně prohnilé přátelství, které bylo jen hrané. Byla to falešná hra o nepravých přátelích, před kterými nikdo nechtěl říkat své důvěrnosti. A my chtěli být s nimi. To že by jsme udělali špatně nám došlo až o několik let později.

04092012235419062542_large

Jak se chovali?
Chodili ve skupinkách, furt se něčemu smáli a nad nepěknými jedinci ohrnovali nos. Jako by snad oni byli lepší (samozřejmě, že nebyli).

Vlastně ano, je to pravda! Popularita je nakažlivá. Začalo to od jedné holky s ne moc hezkým životem. Její otec je alkoholik a tak se její máma rozvedla. Neměla moc na to, aby přemýšlela. Takže mezi třídní premiantky taky nepatřila. Byla strašně povrchní a ve třetí třídě si už barvila vlasy a dokazovala všem, jak moc je dospělá. Jako první holka ze třídy měla prsa a nosila sluchátka. V páté třídě začala kouřit. Nosila dlouhé vlasy, minisukně a další módní výstřelky ( v té době odhalený pupík). Taky měla vždycky dostatek peněž na všechno, co chtěla. Řekla si a dostala to. Kamarádila se s deváťáky a ač byla v páté třídě, byli z ní všichni hotoví. Nenáviděla jsem ji. Stejně jako mnoho jiných lidí.

Postupem času přišla do módy blond barva. Obarvila si hlavu, nechala si udělat peracing do pupíku a později i do rtu. Nakonec se zase obarvila na hnědo. Pokaždé když jsme dojeli do školy, šla si zakouřit a takhle k sobě postupně stahovala všechny lidi, kteří začali kouřit a víte co? Stali se populárními. To co si ona dovolila k učitelům si dříve nikdo nedovolil. Vlastně tak zavedla jakýsi trend, protože teď s těmi učiteli tak mluví snad každý. Až na nás jedince, kteří tomu nechtěli propadnout. A podařilo se jim to.

Tak začala být populární a lidé okolo ní taky. Smrtelníci se na ni báli jen podívat, protože by je odpálkovala slovy ,,Co čumíš?" nebo tak něco podobného. My dvě jsme se obzvlášť nemusely. A i tak jsem se furt snažila, bůhví proč dostat pod její křídla. Vyhřát se na výsluní slávy a alespoň jednou nebýt tím outsiderem. Alespoň jednou...

Co se stalo po pár letech. Nachvíli odešla z naší školy, protože se po rozvodu odstěhovali, ale nakonec začala dojíždět. Vždycky seděla úplně vzadu v autobuse. Tam je přece IN sedět. Každý kdo se s ní bavil, byl potěšen, protože se bavila jen s vyvolenými. Místy byla i milá, ale vzápětí zašla za roh a hned tam toho komu pomohla pomluvila a nebo se mu začala smát. Bavila se i s lidmi se kterými se viděla poprvé. Záviděla jsem jí. Mimo jiné i krásu. V klidu chodila do školy nenamalovaná a bylo to hrozně COOL. Tak tak samozřejmě chodila i půlka školy. (Já bohužel taky a dneska bych si za to nejradši namlátila hubu).

No co. Po jejím odchodu se stali slavnými ti, co se s ní bavili. Později se vrátila, ale už nebyla tak oblíbená. Vlastně ji většina lidí nesnášela. Myslela si o ní jaká jé pipka a nána. Takže z královny školy se stala pipina. Najednou to všichni viděli a chtěli se bavit s holkama, co se s ní bavili před jejím odchodem. Ti nabrali další kámoše a udělali partu, která chodila ke ,,krmítku". Tam to bylo IN. Vlastně ani jeden z nich nebyl nekuřák.

Postupem času se do téhle party dostala i jedna holka od nás ze třídy. Ta byla loni v devítce pečená vařená- tam byla většina její party. No a celý letošní školní rok strávila bavením se se spolužákem, který se do té party dostal náhodou taky. Všichni byli tak oblíbení, tak zadaní a vypadli tak moc happy až z toho bodalo u srdce. Potom se ale dozvíte, že polovina z nich jsou alkoholici a jsou závislí na kouření. Nemají žádnou lásku a žádné PRAVÉ přátelé. Ale tak. Hlavně, že mají partu, no ne?

A tak si říkám. Ještě, že jsem se do té jejich partie nedostala. Radši budu neoblíbená a budu mít pár dobrých přátel, kterým si budu moci postěžovat, říct jim tajemství a vědět, že o tom do dalšího dne nebude vědět celá vesnice, jak nemít nikoho komu bych mohla věřit. Jasně, když je víc lidí je větší sranda, ale ve čtyřech se můžete taky nasmát, tak až se z toho pomalu ,,pochčijete". Radši jak mít od alkoholu ztvrdlý játra, si dám za čas skleničku a to jen k nějaké významné události a radši jak kouřit. Budu mít zdravý plíce..:)

Nemám pocit, že bych to potřebovala. Jsem obyčejná. Nepopulární. Tuctová. Možná i outsider.

Ale jsem to já!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 saskie saskie | E-mail | Web | 21. července 2012 v 17:56 | Reagovat

Ahoj, mohla bych poprosit o hlas zde?
http://dankak.blog.cz/1207/posledne-kolo-sonr
Jsem tam jako Saskie. Moc ti děkuji za podporu a omlouvám se za reklamu, nikdy jsem si nemyslela že klesnu na takovou úroveň že budu obíhat blogy a žádat o hlas, ale tak... promiň

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama